Zelená na stole

Je jaro jak má být. Sice se k nám prý ještě na chvíli vrátí zima, ale bude to opravdu už jen na chvilinku. U domu nám z ničeho nic rozkvetl nádherný javor a svými větvemi zasahuje téměř až do oken. Voní jemně medově a navštěvují ho včely a různý jiný hmyz.

Tenhle čas je rájem pro oči, uši i nos. Různé vůně, ptačí zpěv hned po ránu a zelené koberce s vetkanými žlutými, modrými nebo bílými květy.

Rostliny se derou na povrch a v listnatých lesích kolem potůčků a říček dělají, co mohou, aby si užily sluneční paprsky dříve, než jejich přístup uzavře hradba listů javorů, jasanů a lip.

Zelené rostliny dokážou nevídané – nejenom vytvářejí kyslík, dokážou i přeměnit sluneční paprsky do takové podoby, že dodají energii jejich tělu – i tomu, komu se vydají ve formě potravy. Je to zásoba energie ve formě sacharidů, bílkovin a tuků. A tak, když si teď pochutnáváme na mladém lístku sedmikrásky, medvědího česneku, petrželce nebo na ředkvičkách (i s jejich mladými lístky), čerpáme energii ze slunce, kterou pro nás rostliny zpracovaly. A není jí málo – každou sekundu prý na naši Zemi dopadnou čtyři milióny tun vodíku,¹ které rostliny nebo mořské řasy mohou využít díky svému chlorofylu.

Co to chlorofyl je a jak v našem těle působí? Chlorofyl je jedna z nejdůležitějších molekul v přírodě, transformátor světelné energie², zelené barvivo, které je hodně podobné našemu krevnímu barvivu – hemoglobinu. Liší se jen v jednom – nemá ve svém středu železo, ale hořčík. Na krevní barvivo se chlorofyl může v našem těle bez větších obtíží přeměnit a pomoci zásobit nás kyslíkem a dodat energii na buněčné úrovni.

Je zbytečné dopodrobna rozepisovat, jak chlorofyl v našem těle působí – prostě vyzkoušejte a uvidíte.

Velikonoce jako svátky jara jsou už tradičně spojeny s konzumací zelených potravin: kopřivy, medvědí česnek, popenec, už zmiňované sedmikráskové a pampeliškové lístky, bršlice kozí noha, vojtěška… Co s nimi? Vyberte si ty, které vám budou „sympatické“ a přidávejte je s rozumem všude: do polévek, pomazánek, kamkoli vás napadne.

Velikonoční specialitou byla „hlavička“, nádivka s jarními bylinkami. Dělala se z masa, bylinek, krupice a mléka.  Dnes si ji můžeme připravit tak, že ke svému vlastnímu receptu, který používáme na nádivku, přidáme místo masa třeba nakrájené žampióny a hlavně plné hrsti zelených bylinek. Nejenom proto, že zelená barva uklidňuje, ale také proto, aby člověk získal s přicházejícím jarem novou energii a zásobil tělo důležitými látkami, mezi které chlorofyl patří.

A pokud se nedostanete ven a nemáte možnost si natrhat bylinky v čitém prostředí? Nezoufejte a přidejte si k objednávkám potravinových doplňků a kosmetiky u naší společnosti i krabičku Fields of Greens (Pole zeleně). Obsahuje výhonky ječmene, pšeničné klíčky a vojtěšku (alfalfa) se spoustou vitamínů, minerálních  látek, enzymů, aminokyselin a hlavně výše zmiňovaného chlorofylu. K tomu je přidané i nepatrné nepatrné množství prášku u listů kajenského pepře. Proč? Podporuje krevní oběh a napomáhá trávení. A to všechno je spojeno medem z těch nejčistších míst na světě.

A pokud si rádi děláte smoothie, neváhejte do něj přidat Forever Supergreens™ a vaše smoothie se vám krásně zazelená.

Líbilo se vám dnešní povídání? Než se pustíte do zeleného, dejte mu svůj lajk a sdílejte s přáteli.

Děkuji a přeji vám nádherné Velikonoce, které nebudou jen o tom, co jíme, ale i o tom, kam směřují naše myšlenky. Nechejme je směřovat výš a ještě výše.

Čerpáno z:

1 KONEČNÁ, Jana. Newstart – nový začátek. Brožura sestavená na základě studií z přírodní medicíny.

2 Wikipedie

Upozornění: Rady v tomto povídání využívejte s rozumem a nepovažujte je, prosím, za lékařská doporučení. 🙂