Bojíte se virů?

Pozor, řeknu slovo Vir. Lekli jste se? Nebojte. Je to jméno města, jezera a ostrova v Chorvátsku. VIR latinská zkratka souhvězdí Panny nebo třeba zkratka Britské letecké společnosti Virgin Atlantic Airways, takže není žádný důvod ke strachu. 1

A co virus? Máme se před viry třást strachy nebo ne?

Možná vás bude zajímat, co vlastně slovo virus znamená a jak se na viry přišlo. Původně slovo virus znamenalo jed a později se stalo synonymem pro slovo „mikrob“.

Píše se konec 19. století a věda už zná původce různých onemocnění – bakterie. Pak se objevila záhada. Ruský vědec, botanik Dmitrij Iosifovič Ivanovský prováděl pokusy na rostlinách, konkrétně na tabákových listech. Překvapilo ho, že i když přefiltruje infekční roztok přes síto nepropustné pro bakterie, stále způsobuje nemoci.

Začalo se tedy uvažovat, že mohou existovat i menší organismy než bakterie. To slovo „menší“ neberte tak vážně. Nedávno vědci objevili v trvale zmrzlé půdě viry, které dosahují „obrovských“ rozměrů.

Ale vraťme se zpět na konec 19. století, kdy byly objeveny nové organismy, kterým pojmenování viry zůstalo. (Jazykový koutek: jeden virus – dva viry.)

Od té chvíle jsou postupně objevovány nové a nové viry, které způsobují konkrétní onemocnění, třeba žlutou zimnici, klíšťovou encefalitidu nebo nádorová onemocnění.  Dokonce se uvažuje o tom, že virus může být příčinou dětské obezity a v neposlední řadě jsme dennodenně bombardováni informacemi o nově postupující nákaze, která v mnohých vyvolává obavy, strach nebo dokonce panickou hrůzu.

Naskýtá se jedna otázka: Jsou viry živé nebo neživé organismy?  Pro své vlastnosti bývají šalamounsky označovány za „struktury na pomezí života.“

Obsahují genetickou informaci (DNA nebo RNA), ale nejsou schopny růst ani se samy dělit, opatřovat si nebo ukládat energii, ani vyrábět vlastní bílkoviny. K tomu potřebují hostitelské buňky.

A jak viry vypadají? Pod silným mikroskopem vypadají jako různé krystalky nebo malí ufounci. Mohou mít výrůstky podobné chapadélkům nebo anténkám.  Prostě milá stvoření.

Ptáte se, proč popisuji viry vlídnými, možná až obdivnými slovy, když to jsou přece „ty potvory“, které mohou za naše nemoci?

Píšu tohle povídání s prosbou, abychom se už jen před samotným slovem „virus“ netřásli strachy. Strachem nic nevyřešíme a s viry je to jako s lidmi – někteří nás jen míjejí a nevšímáme si jich, jiní nám způsobují problémy, ale je tu i skupina těch, se kterými se potkáváme velice rádi a dokonce i těch, bez kterých se neobejdeme.

Viry jsou naprosto úžasná a dokonalá stvoření, mohu-li je tak nazvat.  Lékařská věda je začíná využívat k zachraňování lidských životů (myslím si, že je tady na místě velká opatrnost, aby se nám to nevymklo z ruky, jako například antibiotika), jiné viry jsou zodpovědné třeba za mutace rostlin, které obdivujeme – například žíhané tulipány, které na jaře zdobí nejednu botanickou zahradu. I tam stojí za jejich krásou viry. Virus dal vzniknout těm nejslavnějším a nejdražším tulipánovým odrůdám. 3

V současné době se na naší zemi objevují překotně stále nové a nové mikroorganismy. Je to způsobeno mutacemi například lidských virů se zvířecími nebo i tím, jak jsou pod neustálým tlakem chemie, ale i tím, že začíná rozmrzat tzv. „věčně zmrzlá půda“, permafrost. Mnohé bakterie a viry, které permafrost uvěznil, se dostávají na světlo světa.  

Co to všechno pro člověka znamená? Možná si máme uvědomit, že být „pánem tvorstva“ znamená být dobrým hospodářem, chránit a obnovovat přírodu, být tím, kdo přírodu využívá, ale nezneužívá, nevykořisťuje.

Co potřebujeme ke svému životu? Není toho mnoho. Když cestuji po světě, vidím, jak lidé dokážou být šťastní s málem a naopak v přebytku nešťastní. Možná by stálo za to probouzet se každé ráno s otázkou: „Co dnes udělám pro to, aby se na zemi žilo lépe?“

Osobně se virů nebojím. Starám se o své zdraví stejně jako obvykle touto dobou. Na druhé straně nemohu a nechci současnou situaci přehlížet a chovám se podle svého vědomí a svědomí zodpovědně.

Jaký je tedy můj vztah k viru způsobujícímu novou nákazu a k virům obecně? Je to respekt.

Bylo pro vás tohle povídání inspirativní? Dejte mu svůj lajk a šiřte dál – to povídání, ne viry.