Vloni na jaře jsem byla s dětmi ve škole v přírodě. Letos to sice nevyšlo, ale vzpomínky zůstaly. Skupiny dětí byly skvělé a zajímalo je všechno kolem: stromy, rozkvetlé květiny, ptačí zpěv, žabí jikry v zátoce a hlavně – hovínka, jejichž pozorování jsme zařadili mezi pozorování pobytových znaků zvířat.
Děti si rády všechna nalezená hovínka z uctivé vzdálenosti prohlížely a hodně o nich mluvily. V létě na táboře pak hovínkové pozorování pokračovalo, zvláště když si brouci hovniválové pilně váleli své kuličky z koňského trusu.
Uvažovali jste už nad tím, proč děti rádi různá hovínka pozorují a rádi si o nich vyprávějí, ale u dospělých to už běžné není?
Když jsem byla v Tanzánii na svazích Kilimandžára, pokoušela jsem se vyfotit jednoho nádherně modrého perleťového motýla. Nešlo to. Stále se třepetal ve vzduchu a nikde ani na chvilku neposeděl. Pronásledovala jsem ho docela dlouhou dobu, až se konečně usadil – a potom už šla jedna fotka za druhou. Ale jen do té doby, než jsem uslyšela chichotání žen kolem. V zápalu focení jsem si nevšimla, že sedí na hovínku (a tady tu zdrobnělinu používám jen ze slušnosti – velikost objektu tomu neodpovídala). Co dělat? Stydět se? Schovat se? Utéct? Ne. Zasmáli jsme se tomu společně a bylo vyřešeno.
Co nám brání v tom, abychom brali hovínka jako něco normálního, co k životu patří? Samozřejmě, že tím nemyslím doby minulé, kdy bylo běžné uklouznout na psím hovínku. Tohle se dnes naštěstí změnilo a chodníky jsou čisté. Myslím naše lidská hovínka. Jako děti jsme je přece pozorovali a rodiče podle nich poznali, jestli je s námi všechno v pořádku. Tak i dnes by nám povídání o hovínku mohlo pomoci, abychom poznali sami sebe i náš zdravotní stav. Co říkáte, můžu se do toho pustit? Nebude vás to pobuřovat?
Tak tedy hovínko. Mezi námi děvčaty pojďme raději používat pojem stolice. Proč zrovna stolice? Protože čím více se západní civilizace odtahovala od přirozených lidských procesů, tím vymýšlela více vynálezů – a jeden z nich byla židle – křeslo – stolice pro vykonávání tělesné potřeby vyšších vrstev. Angličtí králové dokonce zaměstnávali „toaletáře“, který čistil přenosné „záchodové křeslo“, otíral jim zadnici a měnil spodní prádlo.
Pro větší komfort spojený s čistým vzduchem vynalezl v roce 1596 pro anglickou královnu Alžbětu I. sir John Harington splachovací toaletu, která se hned stala zdrojem posměšků.
Takže tedy stolice. A co s ní? Když si jí budeme všímat, odhalí, v jakém stavu je naše trávicí soustava. Dobrá funkce celé trávicí soustavy, a zvláště střev, je základem našeho zdraví.
Pro předcházení nemocem je důležité všímat si své stolice. Není to tak dávno, zhruba 7 let, byli jsme celosvětově na prvním místě s náskokem, co se týče rakoviny tlustého střeva a konečníku a úmrtí na tuto nemoc. To se však díky prevenci zlepšuje.
Základním ukazatelem stavu naší trávicí soustavy je konzistence a tvar stolice. Zdravá stolice má mít tvar válečku a nemá být tvrdá. Barva i odér závisí na tom, co jíme, ale i na našem mikrobiomu.
Pokud jíme dostatek vlákniny, tak stolice spíše ve vodní míse plave a neulpívá na stěnách toaletní mísy. A to je ten správný stav.
Než vám v dalším povídání napíšu více, udělejte si malé cvičení – pozorujte svou stolici v závislosti na stravě a pitném režimu. Sledujte její četnost, tvrdost a další vlastnosti. Pokud si to budete zapisovat, tak si pro zjednodušení můžete označit tvrdost číslem na stupnici, kdy 1 je úplná tekutost (silný průjem) a desítkou by se označily králičí bobky. Takže odhadněte, kde asi na této škále jste.
Jestli vám tento článek něco přinesl, dejte mu svůj lajk a příště se zase můžeme sejít u dalšího záchodového povídání.
Upozornění:
Tmavá stolice s hlenem může být ukazatelem na krvácení v trávicím traktu, žlutá nebo zelená stolice může ukazovat na onemocnění jater nebo žlučníku, ale také úzká stolice může ukazovat na některé z onemocnění tlustého střeva. V takových případech určitě navštivte svého lékaře.
A pokud si chcete začít svá střeva hýčkat, vsaďte na Aloe Vera Gel a Forever Active Pro-B. Napište na b.gill@seznam.cz a ráda vám poradím, jak na to.
Napište si o e-book zdarma:
Neradi používáte cizí pojmy a slova, kterým nerozumíte? Já rozhodně! A tak jsem se vydala pátrat po obsahu slov \"volné radikály\" a \"antioxidanty\".
Jak se to odrazilo v mém životě? Přečtěte si v mém prvním e-booku, který jsem si sama pro sebe napsala. Budu šťastná, když přinese užitek i vám.
Bronya
Jak naložím s Vaší e-mailovou adresou?
Poskytnutím e-mailové adresy souhlasíte s občasným zasíláním novinek. O svou e-mailovou adresu nemusíte mít obavy, je u mě v bezpečí. Jsem sama správcem své e-mailové databáze a nikomu dalšímu Vaše osobní údaje neposkytuji.
Pokud si nepřejete ode mne dostávat žádnou poštu, můžete mi kdykoli napsat a Vaši adresu z databáze vymažu.
Děkuji Vám za Vaši důvěru.