Květy v trávě

Je květen, pěkně nám popršelo a tráva roste „jako z vody“. Roste rychleji než kedlubny a mrkev, ale rozkvetlé trávníky miluji. Zvláště ty na zahradách kolem Jeseníku, které jsou plné kopretin, zvonků, lučních kohoutků a dalších zářivých květin. Dnes už není móda „na ježka“, trávě dlouhé vlasy sluší.

Není to tak dávno, kdy každý, kdo měl kousek zeleně, cítil povinnost posekat svůj trávník co nejdříve, aby v něm náhodou nic nekvetlo: „Co by na to řekli sousedi? Sedmikrásky a pampelišky v trávníku? To se přece nehodí! A navíc lidé kolem mají alergie na pyl. Nemůžeme nechat trávu dorůst. Nikdo přece nechce být strůjcem problémů druhých.“

Poslení dobou ale děsí svět zprávy o tom, že vymírá hmyz. Hlavně ten, který opyluje rostliny. Němečtí vědci uvádějí, že se počty hmyzu zmenšily za posledních 25 let na pouhou čtvrtinu.¹

To je kritický stav. I u nás je problém podobný. Četla jsem, že v Česku za posledních 30 let zmizelo 17 ze 161 druhů našich denních motýlů a 74 druhů patří mezi ohrožené. Z 838 druhů včel vymřelo 146 a 370 druhů  včel vymírá. Hlavně mizí z naší přírody včely samotářky, které jsou výborné opylovačky.² A jak je to se stavy čmeláků? Nevím, ale nejspíše to bude podobné. Jen doufám, že ne horší. Čmeláky naštěstí začali lidé do naší přírody už před několika lety vracet a starají se o ně.

Zprávy o vymírání hmyzu mě trápí. Hmyz je důležitou součástí přírody. Je potravou pro ptáky a opyluje rostliny. Bez hmyzu by se těžko urodila jablka, meruňky, dýně, ale i fazole, hrách a další plodiny.

S dětmi se učíme, že hmyz je krásný a je dobrodružství ho pozorovat. Ve škole dělaly děti s panem ředitelem v dílnách „hmyzí hotely“, ve kterých najde hmyz  útočiště nejenom při přezimování. Tohle jsou schopny udělat pro hmyz děti. A my dospělí?

Hmyz nám bude vděčný, když na zahradě nebo před domem najde:

– kvetoucí rostliny;

– vysokou trávu;

– úkryty;

– pítka s mělkou vodou.

Používáte ještě chemické postřiky? Jestli ano, věřím, že je alespoň užíváte s rozumem: Vyhnout se těm, na kterých je uvedeno, že jsou nebezpečné pro včely a ty, na kterých je napsáno, že jsou pro včely rizikem, aplikovat až pozdě večer, ne však později než ve 23 hodin, pokud je ale vůbec postřik nutný.³

Kdysi bylo moderní mít „anglické trávníky“. Pečovat o ně, je ale hodně náročné, zvláště na pravidelné zavlažování.

Dnes, v době klimatických změn, už mají lidé dost trávy sesekané až na hlínu, ze které se tolik práší. Dnes jsou moderní městské louky. Trávníky plné květů. Zjistila jsem ale, že k nim někteří lidé nemají důvěru nebo se jich dokonce bojí: „Kdo ví, co se všechno může v trávě schovávat. Budou tam jistě i pavouci. A slimáci. A taky by tam mohla být klíšťata!“ 

To víte, že ano. Pavouci tam budou jistě a možná i slimáci a klíšťata. Protože louka je na rozdíl od trávníků šancí pro život. A budou tam mít i své přirozené nepřátele. A kromě nich tam budou žít i žížaly, krtci, ježci, zajíci a kdoví kdo ještě. V Anglii se v parcích můžete potkat nejenom s veverkami, ale dokonce i s liškami a jezevci. Mají tady sice „anglické trávníky“, které se do místního vlhkého podnebí hodí mnohem lépe než k nám, ale zároveň tady není nouze o zarostlá místa podél řek, silnic a na krajích parků i pásy vyšší trávy v parcích nebo nádherné „Viktoriánské louky“ plné barevných chrp, krásenek a dalších květů. Přestaňme se konečně přírody bát.

A jak je to s alergiemi na pyly? Paradoxně je to ve městech s alergiemi na pyly horší než ve vesnicích. Myslím si, že prach je větší problém než samotné pyly. Z vyschlých, na krátko posekaných trávníků se prach dostává do vzduchu někdy i celé léto. Často sekané trávníky tak u nás negativně ovlivňují mikroklima a jsou zdrojem roztočů a hub⁴, které alergie podporují. Smog ve městech navíc také pomáhá rychlejšímu šíření pylů a nečistoty ve vzduchu zhoršují astma.⁵

Vyšší tráva i květiny lépe udržují vlhkost, zvlhčují  a čistí vzduch, zachytávají prach, uvolňují do vzduchu kyslík i vonné a desinfekční látky. V takovém prostředí se dýchá mnohem lépe, co myslíte?

Jestli jste alergici, napište mi, prosím, co vám více škodí: městská louka nebo prach spolu se stresy? Budu vám za vaše názory vděčná. Na oplátku vám dám tip, jak zlepšit odolnost proti alergiím nejenom na pyly:

Až budete mít období klidu, vyzkoušejte očistu organismu čajem z květů aloe, bylinek a koření. Po týdnu přidejte po lžících 3x denně Aloe vera gel na lačno a pak k tomu s jídlem i včelí pyl, který zvyšuje odolnost nejenom na sennou rýmu. Začněte 1/4 tabletky, po deseti dnech přejděte na 1/2 a po dalších 10 dnech můžete brát tabletku jednou denně celou a balení dobrat. Pokud nejsou problémy, tak můžete brát až 3 x denně jednu tabletu. Jen je třeba se ale o tom předem poradit s vašim lékařem.

Napište, jestli se vám podaří problémy urovnat. A nezapomeňte na dostatečný spánek, odpočinek a pravidelný pobyt ne čerstvém vzduchu.

Jestli budete mít chuť, připojte se k nám do fb skupiny stránky Zdravěji, kde se podporujeme ve změnách. Chceme totiž žít zdravěji a lépe.

A jestli se vám dnešní povídání líbilo, dejte mu svůj lajk a pošlete ho těm, o kterých si myslíte, že by je mohlo zajímat.

Přeji vám krásný májový den.

Upozornění:

Informace uvedené v tomto článku jsou doporučení, nemají sloužit jako lékařské rady. V případě potřeby je třeba poradit se na toto téma s vaším lékařem a být pod jeho dohledem.

Seznamte se s produkty uvedenými v článku:

Zdroje obrázků:

pixabay a forever

Zdroje informací:

–^1,2Hmyz, motýli, včely

– ³www.agromanual.cz

– ⁴ct24.ceskatelevize.cz

– ⁵www.idnes.cz

– Forever

– Městské louky v Brně

– Květinové louky

– www.idnes.cz