Tak, jak se pomalu prodlužují dny a zima se začíná překlápět do jara, dostávám každoročně chuť na něco pěkně čerstvého, křupavého, plného vitamínů a enzymů. Existuje několik možností, jak si to pořídit. Jednou z nich je vypěstovat si doma natě nebo klíčky.
Není to nic složitého.
Nejjednodušší cestou je zasít si semínka řeřichy. Nepotřebuji na to hlínu. Jenom je rozprostřu na namočenou buničinu nebo vatu, postavím do tepla a opatrně zalévám. Rostou přímo před očima a když mají zhruba dva centimetry, mohu je začít sklízet. Postačí k tomu obyčejné nůžky. Semínka řeřichy se dají koupit i v supermarketech a pro příští rok si je může ten, kdo má zahradu nebo balkón, sám vypěstovat do zásoby.
Dobrou volbou pro zpestření předjarního jídelníčku jsou i natě. Ty si nechám jednoduše vyrůst z cibule, mrkve, petržele nebo celeru. Také to není nic složitého. Seříznu dostatečně velký vršek cibule nebo kořenové zeleniny a dám do květináče nebo do truhlíku. Někdy si zasadím i celé menší cibulky a mrkvičky, nebo urychlím kopeček pažitky ze zahrady.
Pokud máte stejně jako já rádi pampelišky a sedmikrásky, také si k tomu, když půda na chvíli rozmrzne, nějakou přesaďte.
A jak na klíčky? Pokud jste ještě semínka neklíčili, vyberte si na první pokusy nějaká větší, třeba fazole mungo. (Pozor, jiné fazole se ke klíčení nehodí.) Hrstku munga namočím na noc do vody. Druhý den hned ráno vodu sliji a několikrát propláchnu. Nechám na cedníku okapat a nasypu na misku. Hlavně aby nevyschly. Tak je pravidelně znovu proplachuji. Podle toho, jak mám doma teplo, jsou klíčky zhruba třetí den dostatečně velké a můžeme začít naklíčená semena jíst. Přidávám je do salátů, na chleby s pomazánkou, jako posyp na polévky, na omáčky, na bramborovou kaši, rizoto nebo jakékoli jiné jídlo.
Pokud se mi zdají klíčky malé, dále je proplachuji a nechám je ještě dorůst. A naopak, když si myslím, že rostou rychleji, než je stačím spotřebovat, dám je propláchnuté do ledničky, kde se klíčení zpomalí.
Osobně mám pro naklíčení nejraději vojtěšku a čočku. Obyčejná čočka je úplný poklad. Je cenově dostupná a může jí být vždycky dostatek. Vhodná pro klíčení je i slunečnice a mnohá další semínka. Slunečnicová semínka klíčím vyloupaná, jen je třeba dát pryč ta, která jsou poškozená.
Zkoušejte, ochutnávejte a při přípravě jídel klidně povolte uzdu své fantazii. Jen je třeba myslet na to, aby klíčky nezačaly zahnívat. Proto dám pryč poškozená semena, často proplachuji a při tom pečlivě vymyji i misku, ve které semínka klíčím.
Tak, jak klíčím různá semena, zvykla jsem si i namáčet loupané ořechy, hlavně ty lískové. Nejenom, že jsou chutnější a stravitelnější, zároveň se klíčením, nebo alespoň namáčením, objevují v semenech nové látky. Mimo jiné se mnohokrát zvyšuje obsah vitamin A, B. C a především E. Naklíčená semena obsahují také různé enzymy a mnohem snadněji se tráví než semena suchá.
Jaké máte zkušenosti Vy s předjarním rychlením a klíčením? Napište tady dole na stránce do komentářů nebo do uzavřené skupiny facebookové stránky Zdravěji. Ráda se od Vás naučím něco nového.
Byl pro Vás článek užitečný? Dejte mu svůj lajk.
Napište si o e-book zdarma:
Neradi používáte cizí pojmy a slova, kterým nerozumíte? Já rozhodně! A tak jsem se vydala pátrat po obsahu slov \"volné radikály\" a \"antioxidanty\".
Jak se to odrazilo v mém životě? Přečtěte si v mém prvním e-booku, který jsem si sama pro sebe napsala. Budu šťastná, když přinese užitek i vám.
Bronya
Jak naložím s Vaší e-mailovou adresou?
Poskytnutím e-mailové adresy souhlasíte s občasným zasíláním novinek. O svou e-mailovou adresu nemusíte mít obavy, je u mě v bezpečí. Jsem sama správcem své e-mailové databáze a nikomu dalšímu Vaše osobní údaje neposkytuji.
Pokud si nepřejete ode mne dostávat žádnou poštu, můžete mi kdykoli napsat a Vaši adresu z databáze vymažu.
Děkuji Vám za Vaši důvěru.