(S)mějte se krásně

Konec starého roku, začátek nového. Někdo se raduje, u jiných vyvolávají tyto dny smutky a deprese. Do které skupiny patříte vy?

Když vám píšu maily, tak často připojuji nakonec přání: „(S)mějte se krásně!“ Není to můj nápad. Převzala jsem to od jednoho milého děvčete. (Děkuji, Mariko, hodně jsi mi dala a knížečku, kterou jsi mi vyrobila na památku, mám stále schovanou.)

Možná tím některé lidi trochu dráždím. Říkají: „Není důvod smát se.“ Osobně si ale myslím, že i když není důvod se smát, důvod k úsměvu se vždycky najde. A od úsměvu k smíchu už není daleko.

Proč se smát? Smích vám může zachránit život.

Možná znáte tenhle příběh¹: Dr. Norman Cousin onemocněl vzácnou vážnou nemocí: zánětem spojivového tkaniva. Je to autoimunitní nemoc, při které jsou postiženy různé orgány i pohybové ústrojí. Denně užíval mnoho léků proti bolesti a začal trpět i vedlejšími účinky těchto léků. Po celém těle se mu udělala nesnesitelně svědivá vyrážka. Bylo to, jako by ho poštípaly miliony červených mravenců.

Při této nemoci má podle statistik šanci na vyléčení jeden z pětiset nemocných a většinou se umírá zhruba za 4-20 let od doby, kdy se nemoc projeví.

Norman byl hospitalizovaný, ale jeho stav se nelepšil. Jednou řekl svému lékaři, že už má dost všech těch léků a jejich vedlejších účinku a že už chce skončit tohle utrpení, které jeho léky stejně jen zhoršují.

Měl jedinou touhu: být před smrtí aspoň chvíli šťastný. Zavolal svému příteli Allenu Funtovi, aby mu pomohl a poslal mu nějaké veselohry.  Allen poslal a sestřičky v nemocnici mu komedie ochotně pouštěly. Po deseti minutách smíchu mohl Norman spát dvě hodiny bez bolestí.

Mělo to ale jeden negativní vedlejší účinek: Smíchem rušil ostatní pacienty. Musel se odstěhovat do nedalekého hotelu a na odběry docházet. Pěšky.

Výsledek byl neuvěřitelný. Sedimentace mu za pouhých osm dní klesla ze 112 mm na 15 mm za hodinu. Zánět v těle byl stále slabší. Postupně Norman začal bez bolesti hýbat prsy na rukou, začaly se mu zmenšovat boule na krku a na zádech. Za nějakou dobu byl schopen vrátit se do práce.

Během let začal znovu hrát na klavír, jezdit na koni, hrát golf a tenis, fotografovat.

Smích a radost léčí. To se ví už od starověku. Už ve starých spisech se objevují pozorování, že radost a smích pomáhají při hojení ran, příznivě ovlivňují trávení a odstraňují únavu, bolest i deprese.

V poslední době se hodně objevuje slovo epigenetika. Píše se o tom, jak jednoduché změny ve výživě, vnějším prostředí i v chování člověka ovlivňují funkčnost genů u něho samotného i u jeho potomků. Geny samotné se při tom nemění, jen se zesiluje nebo zeslabuje jejich účinek.

Napadlo vás někdy, že emoce jsou jedním z faktorů, které mohou některé geny „zapnout“ nebo „vypnout“ a tím se podílejí na spuštění i zastavení různých nemocí?

Na téma smíchu a radosti proběhlo po celém světě několik studií. Např. doktoři Belloc a Breslow z Úřadu veřejného zdravotnictví v Kalifornii dělali rozsáhlý výzkum u téměř sedmi tisíc dospělých obyvatel okresu Alameda, který trval 9 let. Zjistili, že lidé, kteří se cítili šťastní měli o 57% menší úmrtnost než nešťastní lidé. Potvrdili tím jedno staré přísloví: „Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti.“

Dnes se léčbou smíchem zabývají celé instituce a toto odvětví dostalo název gelototerapie.

Co se při úsměvu a smíchu v těle děje?

MUDr. Karel Nešpor popisuje, že nejdříve reagují oči a dojde ke stažení jejich kruhového svalu. Jeho pohybem se v mozku aktivuje centrum, které vytváří dobrou náladu. Pak se začnou zvedat koutky úst, uvolní se čelist a dojde celkově k poklesu svalového napětí. Stoupá puls a tělem se rozlévají endorfiny, které tiší bolest. Při vydatnějším smíchu se zapojí i bránice a břišní stěna a vlastně celé útroby.

Smích snižuje stres a protože dlohotrvající stres oslabuje naši imunitu, tak radost a smích pomáhá imunitu obnovovat. A když se řehtáme, stoupá v naší krvi i slinách koncentrace imunoglobinů. Smích zvyšuje obranyschopnost organismu. Má také vliv na dýchání, krevní oběh i nervovou soustavu. Tím, že dojde k prohloubení dechu, tak se nejenom pročišťují plíce, ale také dojde ke zrychlení práce srdce. Kromě tepové frekvence stoupá i krevní tlak a rozšiřuje se výstelka cév, která produkuje více oxidu dusnatého, který omezuje srážlivost krve a má protizánětlivé účinky.

Vibrace při smíchu působí jako masáž i na žaludek a střevní trakt a v neposlední řadě smích snižuje citlivost na bolest a působí jako přirozené analgetikum.

Jedna minuta smíchu prý znamená pro organismus totéž jako 45 minut fyzické práce.

Když to teď víte, co s tím budete dělat?

Poraďte, jak se dají radostné chvilky, úsměvy a milá setkání naplněná radostí a smíchem naplánovat? Těším se na vaše komentáře pod článkem nebo ve skupině fb stránky Zdravěji.

Přinesl Vám článek něco nového? Dejte mu lajk a sdílejte. Snad pak bude kolem nás více usměvavých tváří.

¹ Příběh je z knihy „Anatomy of an Illness as Perceived by the Patient. Osobně jsem ji ještě nečetla, ale příběh nám vyprávěl pan Roman Uhrin na své přednášce „Smích, štěstí, naděje, láska a společenství“.

Upozornění:

Informace uvedené v mailu jsem získala z vlastních zkušeností a z uvedených zdrojů.

Pokud je budete aplikovat, používejte je, prosím, s vlastním rozumem a zodpovědností.

Informace o epigenetice jsem čerpala hlavně z http://www.osel.cz/1516-epigenetika-je-o-tom-co-jime-jak-zijeme-a-jak-se-mame-radi.html

Informacen o léčivých účincích smíchu především z http://www.coopclub.cz/zdravy_zivotni_styl/terapie-smichem/

Zdroj fotografií: www.pixabay.com