Hara hachi bu

Chodívám na návštěvy do nemocnic a občas se tam zastavím u nástěnky s jídelníčkem. Na jedné z nich mě rozesmál letáček, který sestřičky vyrobily pro své pacienty. Stálo na něm:  „Zdají se vám naše porce malé? Pak vězte, že se doma přejídáte.“

Nejdříve mě to pobavilo a pak přivedlo k přemýšlení.

Vzpomněla jsem si na to, jak nám kdysi pečovatelka o lachtany ve Zlínské ZOO při komentovaném krmení vyprávěla, že není dobré, pro lidi ani pro zvířata, když se přesytí a jak je i pro lachtany důležitý půst. Jsou pak v lepší kondici a žijí déle.

Nedávno mi to připomněly výsledky jedné studie, podle níž krysečky, kterým byl o 40% snížen kalorický příjem z potravy, měly menší sklon k nemocem spojeným se stářím, jako jsou srdeční onemocnění nebo arterioskleróza. A také rakovina. Též se prodloužil jejich průměrný i maximální věk.¹

Byly časy, kdy jsem na množství přijímaného jídla více myslela a také jsem se jeden den v týdnu postila. Potom nastalo období, ve kterém jsem měla hodně starostí a málo času, a tak jsem přestala jíst pravidelně. Často jsem se pořádně najedla až večer před spaním. To opravdu není ideál zdravého životního stylu. Teď už je to lepší, mám na sebe více času. A tak nastala chvíle vrátit se ke starým dobrým zvykům. Které to jsou?

• Jíst budu zase maximálně třikrát denně. Proč? Když jíme příliš často, potrava ve střevech zahnívá a vytváří se toxické prostředí. Množí se bakterie, viry a plísně, do těla se dostávají škodlivé látky a zbytečně se tak otravuje a zatěžuje.
• Nebudu mlsat mezi jídly. (Pokud jste diabetici a chcete jíst častěji, zjistěte si, jak dlouho která potravina zůstává v žaludku a ve střevech a podle toho si určete, co kdy sníte.)
• Budu si plánovat jídlo tak, aby bylo průběhu dne pestré, ale během jednoho jídla jednoduché. (Je všeobecně známo, že se nemá kombinovat ovoce a zelenina, ale jsou i další nevhodné kombinace.)
• Budu více pít. Často na to zapomínám a tak si to raději předem naplánuji.
• Večer budu jíst naposledy kolem šesté hodiny.
• Večerní porci bude tvořit ovoce.

Nevypadá to moc složitě, ale potřebuje to čas a důslednost, abych se ke svým zvykům zase vrátila.

A hlavně: Začnu dodržovat jedno hodně důležité pravidlo, které zní: „Hara hachi bu.“ Že jste o něm ještě neslyšeli? Ale ano, bylo přece napsáno na té nástěnce v nemocnici. Česky to znamená: „Jez do polosyta.“ Prostě: „Nepřejídej se.“

Čech po jídle řekne: „Děkuji, jsem sytý“, Okinawan: „Děkuji, už nemám hlad.“

Tak a teď už víte i to, že „Hara hachi bu“ je okinawsky. Je to pravidlo, které zdejší civilizace praktikuje už po generace. A výsledek? „Hara hachi bu“ je jedním z důvodů, proč obyvatelé japonského ostrova Okinawa mají mezi sebou nejvíce stoletých lidí.

Tradiční stravu na ostrově Okinawa studovali vědci dvacet pět let. Zjistili, že klíčem k dlouhověkosti je nejenom úzké společenství a dobré vztahy, ale i jídlo s nízkým obsahem tuku, vysokým obsahem sacharidů a zásada, kterou se lidé na ostrově Okinawa řídí: „Hara hachi bu.“

Jak se „Hara hachi bu“ praktikuje? Vypadá to jednoduše: Prostě člověk přestane jíst ve chvíli, kdy je nasycený zhruba z 80%. Ale jednoduché to není. Vyzkoušejte. Oči by jedly dál, pusa taky a žaludek hlásí: „Ještě něco přidej, tady se toho vejde!“ Ale Okinawan trpělivě čeká, až se dostaví pocit nasycení. A ten jistě přijde. Sám od sebe. Pokud je člověk zdravý, tak se zhruba do 20 minut po jídle pocítí sytost, i když nezaplnil žaludek k prasknutí.

Žaludek je svalová kapsa, kterou můžeme postupně roztahovat. A když ho přeplňujeme, je stále složitější vrátit mu jeho původní velikost. Takže preventivně: „Hara hachi bu“.

Tím, že obyvatelé Okinawy praktikují pravidlo „Hara hachi bu“, přijímají zhruba o 10-40% kalorií než my. Nejenom, že si tak udržuji v kondici svůj žaludek, ale i celé tělo. A výsledek? Žijí podstatně déle než obyvatelé západní civilizace. To stojí za tu námahu.

Námahu? Zpočátku. Pak už se stane tohle pravidlo zvykem.

A tady je můj plán, jak to udělat:

• Budu jíst z menšího talíře a pomaleji. (Víte, že menší lžička a větší vidlička vedou k menší spotřebě jídla?)
• Budu jídlo více žvýkat a radovat se z něj déle.
• Budu zmenšovat svoje porce. (Tohle bude pro mě nejobtížnější.)
• Zhruba čtvrt hodiny před jídlem se nezapomenu napít.
• Když budu mít mezi jídly chuť na sladkosti, tak si uvařím čaj, dám si jablko se skořicí nebo si zacvičím, nadýchám se čerstvého vzduchu, přivoním k něčemu voňavému nebo si půjdu vyčistit zuby. Mám to vyzkoušené. Tohle mi pravdu to pomáhá a zahání moje mlsné chutě.

Proč bych měla čekat s budováním nových (nebo staronových) návyků až na Nový rok? Změny k lepšímu a zdravějšímu životu přece mohu dělat každý den.  Přidáte se?

Podporu najdete v uzavřené skupině fb stránky Zdravěji.

Jestli se vám příspěvek líbí, tak ho „likněte“.

A pokud byste chtěli udělat ve svých stravovacích návycích zásadní změny, pomůže vám devítidenní čistící program Clean 9.

Při registraci (je nezávazná a zdarma) je produkt se slevou 15%.

Jako podporu můžete ode mne získat 10 tipů, jak jíst méně a zdravěji. Napište si o ně na b.hyvnarova@seznam.cz

Přeji vám, abyste den ode dne žili zdravěji a cítili se lépe.

Bronya

Informace jsem čerpala z:

¹UHRIN, Roman: 77 inspirací pro zdravý život (včetně 140 zdravých receptů, 40 zdravotních studií a informací o léčivých potravinách, spousta tipů pro vaše zdraví). Vyšehrad, spol. s.r.o., Praha 2015. ISBN 978-80-7429-485-3, strana 17.

a webu: theculturetrip.com

Obrázek v náhledu je z pixabay.com a v textu z foreverliving.com.