Kopřiva. Co vás napadne, když ji vidíte? Některým se mohou vybavit housata, která kdysi krmívali u babičky, jiným zase nezdolná plevel nebo vzpomínka na to, jak někdy do kopřiv spadli. Další si zase představí péči o vlasy nebo jarní detoxikační čajíček. Mně osobně se pod pojmem kopřiva vybaví hlavně výborná divoká jarní zelenina. Tak hurá pro ni, dokud je ještě mladá.
Na jaře dávám kopřivám jednoznačně přednost před mraženým špenátem. Proč? Ne nadarmo se kopřivami krmila housata. Je to opravdu výživná potrava. Co by asi na ně řekl Pepek námořník, kdyby věděl, že obsahují tolik bílkovin jako fazole? Je to 3x více než jeho milovaný špenát! Kopřivy také obsahují 5 x více vápníku než Pepkův špenát, železo mají kopřivy ve zvlášť dobře vstřebatelné podobě a k tomu obsahují spoustu dalších užitečných látek.
A navíc: kopřivy mohu mít čerstvé celé jaro. Protože však rostou všude, musím si dobře vybrat místo, kde je natrhám. Nechci mít na talíři chemii z blízkého pole ani těžké kovy z nějaké bývalé skládky.
Když tohle riziko vyřeším, mohu se radovat ze zdravé stravy, protože tmavá listová zelenina, mezi kterou kopřivy řadím, je tou nejzdravější zeleninou na naší planetě. Zvláště, když je vypěstovaná v čisté přírodě. Výzkum, který provedli vědci z Harvardovy univerzity ukázal, že právě listová zelenina je ze všech skupin potravin nejsilnějším prostředkem ochrany člověka před hlavními chronickými nemocemi. Výrazně snižuje riziko infarktu a mrtvice. 1
Pokud na jaře přidáme kopřivu do svého jídelníčku, jistě tím uděláme krok ke zdravějšímu životu. A než se do kopřiv pustíme, pojďme se s nimi ještě blíže seznámit:
A jak dostat kopřivu na talíř?
Kopřivy nemají nějakou zvláště výraznou chuť, proto z nich můžeme připravovat klasicky špenát nebo jiné zeleninové jídlo.
Nic se však nesmí přehánět. Jedním ze základních principů zdravějšího života je střídmost a u kopřiv to platí dvojnásob. V přírodě totiž neexistuje univerzální návod na zdraví a to, co jednomu pomůže, může druhému uškodit. Nejlépe je řídit se vlastním rozumem a intuicí a dříve než se pustíme do kopřivových dobrot si po troškách vyzkoušet, jak na nás působí.
Já osobně třeba v době, kdy kopřivy jím jako zeleninu, nepiji zároveň kopřivové čaje ani koncentrované kopřivové nápoje. Také mám období, kdy mohu jíst kopřivy i několikrát týdně – a pak přijde chvíle, kdy vím, že jsem s čerstvými kopřivami pro tento rok skončila. Prostě už na ně nemám chuť.
Mám obrovskou výhodu, že si vařím sama přesně to, co mi vyhovuje. A také vím, že to, co je dobré pro mě, nemusí vyhovovat mé rodině. U někoho může kopřiva vyprovokovat i alergické reakce. A zvláště opatrní musí být lidé, kteří berou lék Warfarin.
Když vařím pro sebe, kopřivy jenom podusím, tak mi chutnají nejvíce. Když je jíme společně s rodinou, tak je přidávám do zeleninových nebo čočkových karbanátků, do lívanců, omelet, polévek nebo slaných nákypů.
Bylo pro vás dnešní povídání užitečné? Dejte mu svůj lajk a napište do komentářů, jak používáte kopřivu vy.
Až kopřivy zestárnou a už nebudou k jídlu, udělejte si zelené smoothie z našeho Forever Supergreens s přidaným jablkem a banánem.
Forever Supergreens obsahuje špenát, kapustu, brokolici, které jsou pěstované v té nejvyšší kvalitě a bez chemie. Jejich přínos je podobný jako u naší milé kopřivy. K tomu je přidaný prášek z kustovnice pro zvyšování imunity, výtažek ze zeleného čaje a hroznových jadérek pro nastartování metabolismu, zelený ječmen, řasa spirulina a mnoho dalšího.
Odkaz najdete tady: Forever Supergreens
Mějte se nádherně květnově!
Odkazy:
1 Hung HC, Joshipura KJ, Jiang R, at al. Fruit and vegetable intake and risk of major chronic disease. J Natl Cancer Inst. 2004; 96(21): 1577-84;
Joshipura KJ, Hu FB, Manson JE, et al. The effect of fruit and vegetable intake on risk for coronary heart disease. Ann Intern Med. 2001; 134(12): 1106-14.
Joshipura KJ, Asherio A, Manson JE, et al. Fruit and vegetable intake in relation to risk of ischemic stroke. JAMA. 1999; 282(13); 1233-9
In: GREGER, Michael: Jak nezemřít. Noxi, Bratislava 2017. ISBN 978-80-8111-390-1, str. 327.
Další zdroje:
PAMPALONA-ROGER, George: Encyklopedie léčivých rostlin. Advent-Orion, Praha 2008. ISBN 978-80-7172-119-2
PRUCHOVÁ, Jarmila: Rizika léčivých bylin. Petrklíč, Český Těšín 1993. ISBN 80-85243-11-3
KRESÁNEK, Jaroslav; DUGAN, Dionýz: Příruční atlas liečivých rastlín. Osveta, Martin 1985. ISBN 70-048-85
Zdroj fotografií: Pixabay.com
Upozornění: Informace uvedené v článku nejsou lékařským doporučením.
Napište si o e-book zdarma:
Neradi používáte cizí pojmy a slova, kterým nerozumíte? Já rozhodně! A tak jsem se vydala pátrat po obsahu slov \"volné radikály\" a \"antioxidanty\".
Jak se to odrazilo v mém životě? Přečtěte si v mém prvním e-booku, který jsem si sama pro sebe napsala. Budu šťastná, když přinese užitek i vám.
Bronya
Jak naložím s Vaší e-mailovou adresou?
Poskytnutím e-mailové adresy souhlasíte s občasným zasíláním novinek. O svou e-mailovou adresu nemusíte mít obavy, je u mě v bezpečí. Jsem sama správcem své e-mailové databáze a nikomu dalšímu Vaše osobní údaje neposkytuji.
Pokud si nepřejete ode mne dostávat žádnou poštu, můžete mi kdykoli napsat a Vaši adresu z databáze vymažu.
Děkuji Vám za Vaši důvěru.